Černobílá spravedlnost

Česká legislativa (resp. zákonodárci) si dává v posledních letech velmi záležet na eliminaci tzv. extremismu.

Ponechme teď stranou úvahy o míře rasismu v ČR, o tom, zda vadí Čechům černoši, vietnamci anebo jen líní vyžírkové (bez rozdílu barvy pleti), parazitující na zdejším pseudohumanistickém sociálním sytému. Zarážející je spíše to, jak mediální tlak ovlivňuje naší justici. Nejčerstvější případ ze všech, který naplno obnažuje absurditu termínů „rasový“ a „extrémistický“, je možno spatřit ve vyneseném rozsudku (http://www.novinky.cz/krimi/214563-on-line-tri-zhari-z-vitkova-dostali-trest-22-let-vezeni-ctvrty-20-let.html) v kauze „Vítkov“.

„Lidé jsou a mají si být před zákonem rovni rovni“, říká Ústava. A s tím nelze než souhlasit. Pokud jsou si ale rovni, měly by býti i stejně trestáni. Protože jakékoliv rozdíly v tom, zda byl spáchán trestný čin na „bílého“ nebo na „černého“ je cesta do pekel. Zákonodárci tak sami implicitně přiznávají, že zde máme N skupin občanů, protože na každou „právní interakci“ mezi jednotlivými skupinami potřebujeme jiné zákony a tabulky pro výše trestů. Tak jak je to tedy s tou rovností, pánové a dámy zákonodárci/kyně? Proč za popálení Natálky (jakkoliv to byl zrůdný čin) je trest 22 let a v případě vraždy jen 18, či v případě opilce-vraha za volantem, ještě méně? A jaký trest by padl, kdyby pachatel i obět byli stejné rasy?